Obřadní místo s vepsanou minulostí, hodně emocí a obrovské souznění. To byla svatba Barči a Jardy.

 S Barčou jsme si spolu nejprve vyměnily pár emailů a pak se s Jardou stavěli u nás na kafe. Probrali jsme co a jak, pokecali a já se těšila moc, protože jsem z těch dvou měla skvělý pocit. Když se řekne, obřad bude v kostele, tak si představíte prostě kostel. Těch už jsem viděla spousty, ale že mě to místo vyrazí dech, to jsem nečekala. Přidejte si k tomu indiánské písně, naprosto famozní akustiku, nápisy na zdech, ta minulost tam prostě dýchala ze všech stěn...a pak oni dva. Tolik lásky, která z nich vyzařovala, každý pohled, pohlazení, jak si ten obřad užívali...Opravdu pro mě jeden z nejkrásnějších svatebních obřadů vůbec. Ráno nám trochu sprchlo, ale odpoledne už i to sluníčko občas vykouklo a na focení jsme měli přímo pohádkově. Barunko a Jardo, ať Vám ta láska vydrží, protože Vy patříte k sobě.  Dodatek: Jde o nejstarší stavbu v jižních Čechách. První zmínka je z roku 1263, kdy král Přemysl Otakar II. věnoval tento kostel zlatokorunskému klášteru, aby zabránil rozpínající se moci české šlechty. Na těch starých zdech jsou černou barvou v azbuce napsána jména hokejistů sovětské reprezentace, která v roce 1978 zvítězila na mistrovství světa. „Sovětští vojáci měli tady pod kostelem kasárna a chodili sem hrát hokej :-)