Verunka a Martin v zahradách akademického sochaře M. Jiravy a jeho ženy Sidonie


Nový mlýn...údolí, jímž protéká Zákolanský potok od hradu Okoř, nádherná zahrada plná zákoutí, soch, rybníčků a klid. Tak by se dal charakterizovat statek vystavěný již ve 14. století ve stylu lidového baroka. Jako mlýn sloužil do roku 1929, kdy začala celosvětová hospodářská krize a následně se z něj stal statek. V roce 1960 ho objevil akademický sochař Miroslav Jirava z Prahy a začal se psát další příběh tohoto stavení. Z mlýnice si udělal ateliér, kde vznikala nádherná sochařská díla.V roce 1966 se Jirava oženil se svojí třetí, osudovou ženou Sidonií, která mu byla až do jeho smrti roku 2002 velkou oporou a inspirací. Společně budovali více jak 37 let po svém boku tyto krásné zahrady a rybníčky. Sidonie byla Jiravovi velkou inspirací i při tvorbě děl jako např.Tanečnice, umístěná i dnes v prostorách zahrady či Vítající žena, která je umístěná v interiéru. V současné době žije Sidonie na statku sama a ráda zde přivítá své kamarády či uspořádá svatbu pro někoho, ke komu má srdíčko blízké, jako třeba Verunka :-)
A jaká že to vlastně byla svatba? Naprosto dokonalá, pohodová, ve stylu pikniku, posezení v trávě, za zpěvu ptáků a ve společnosti úžasných lidí. Mimochodem Verunku jsem poznala asi před dvěma lety na svatbě její kamarádky a opravdu jsem byla velice potěšena, že jsem to byla já jako první, koho oslovila a naštěstí včas, kdy jsem měla termín volný :-) Věřím,že jsme se s ní a jejím manželem Martinem neviděli naposledy...Verunko ještě jednou děkujeme za překrásný den s Vámi, Vaše svatba byla za odměnu...